1. tanková brigáda
Prva tenkovska brigada
1.tankový prapor byl zformován v italském Carovignu, kam byly dopraveny budoucà jugoslávské tankové posádky, a oficiálnÄ› nesl oznaÄenà motorizovaný prapor. Spojenci vÅ¡ak vyžadovali, aby se Jugoslávci pÅ™esunuli do Egypta, jež skýtal lepÅ¡Ã podmÃnky k výcviku. Do konce bÅ™ezna 1944 se jednotka shromáždila na výcvikové základnÄ› britské VII.armády v EgyptÄ› a prodÄ›lala zde výcvik trvajÃcà až do 28.4.1944. BÄ›hem výcviku se prapor rozdÄ›lil do Å¡esti rot. Instruktory byli britÅ¡tà důstojnÃci a pÅ™ekladateli KanaÄané jugoslávského původu. Výcvik dalÅ¡Ã skupiny probÃhal od konce dubna do 17.5.1944. Celý prapor se objevil na partyzánské základnÄ› v Gravina di Puglia (Itálie) dne 12.6.1944. Tady se pÅ™ipojila ke dvÄ›ma v EgyptÄ› vycviÄeným skupinám jeÅ¡tÄ› tÅ™etÃ, která musela být vycviÄena na mÃstÄ› v improvizovaných podmÃnkách.
Spojenci zaÄali dle dohody s Titovým Å¡tábem z Äervence ´44 vybavovat jednotku tanky, obrnÄ›nými vozidly, průzkumnými vozidly, nákladnÃmi vozy, municÃ, palivem a dalÅ¡Ãm vybavenÃm. Bylo rozhodnuto, že 16.7.1944 bude v GravinÄ› di Puglia zÅ™Ãzena 1.tanková brigáda. Brigáda mÄ›la ve stavu 2003 mužů (absolventy tankového uÄiliÅ¡tÄ› a internované osoby, pÅ™edevÅ¡Ãm Chorvaty a Slovince osvobozené z italských táborů bÄ›hem spojeneckého postupu), 56 tanků a 24 obrnÄ›ných vozidel. Byla organizována do třà tankových praporů, každý po dvou tankových rotách. Každá tank. rota mÄ›la tÅ™i Äety po tÅ™ech tancÃch. Dále byla v sestavÄ› protiletadlová baterie a rota týlového zabezpeÄenÃ. Brigáda také mÄ›la jeden prapor obrnÄ›ných vozidel (obrnÄ›ný prapor). ÄŒlenové brigády urÄenà k pÅ™eÅ¡kolenà na sovÄ›tskou techniku opustili brigádu na stálo a odjeli do SSSR. Dohromady se jednalo zhruba o 600 mužů.
ZaÄátkem zářà 1944 pÅ™epravily britské lodÄ› prvnà Äást brigády na ostrov Vis, kde mÄ›la chránit ostrov a Titův Å¡táb proti pÅ™Ãpadné invazi. V poÄátcÃch své existence byla podÅ™Ãzena pÅ™Ãmo Titovu Å¡tábu. Celá brigáda byla poté pÅ™esunuta na BraÄ a pozdÄ›ji byla rozdÄ›lena severnà a jižnà skupinu a ty byly pÅ™idÄ›leny 26.úderné divizi operujÃcà na Å¡irokém Dalmatském pobÅ™ežÃ.
Severnà Äást se skládala z 2. a půlky 3. tankového praporu spolu s rotou obrnÄ›ných vozidel. Jižnà pak z 1. a druhé půlky 3.tankového praporu a roty obrnÄ›ných vozidel. Å táb jižnà skupiny pÅ™idÄ›loval bÄ›hem operacà obrnÄ›ná vozidla jednotlivým tankovým rotám.
Severnà skupina pÅ™istála na pevninÄ› v blÃzkosti OmiÅ¡e v noci z 23. na 24.11. a zapojila se do bojů o Split, Å ibenÃk, DrnÃÅ¡ a také se úÄastnila velké bitvy o Knin koncem listopadu. NepÅ™Ãtel zde shromáždil 15 500 vojáků a 20 tanků. Jugoslávci nasadili do bitvy 25 tanků a 11 obrnÄ›ných vozů, z nichž byly kvůli Å¡patné kooperaci tanků a pÄ›choty ÄtyÅ™i tanky a jeden obrnÄ›ný vůz zniÄeny. Jižnà skupina se objevila v listopadu ´44 v DubrovnÃku a zúÄastnila se rozsáhlé operace JA proti Mostaru. CÃlem tÄ›chto operacà bylo pÅ™eruÅ¡enà ústupových cest z ÄŒerné hory. Titův Å¡táb pÅ™esunul severnà skupinu do oblasti bojů, aby obklÃÄila nepÅ™Ãtele ze západu a severu, zatÃmco jižnà skupina obkliÄovala z východu. ZúÄastnilo se celkem 60 tanků a 25 obrnÄ›ných vozidel. Krvavé boje v okolà Mostaru (Mostarská operace) v únoru 1945 si vyžádala ztráty na obrnÄ›né technice.
Po Mostarské operaci byla 1.tanková brigáda zreorganizována a Äekala na dodávku nových tanků. Bylo také rozhodnuto o vytvoÅ™enà 4.tankového praporu z Äástà 3.tank. praporu. ObrnÄ›ný prapor nebyl znova postaven a zbylá obrnÄ›ná vozidla byla pÅ™idÄ›lena jako doprovod k jednotlivým tankovým rotám a praporům. 1.tanková brigáda mÄ›la v bÅ™eznu 1945 1600 mužů, 75 tanků a 23 obrnÄ›ných vozidel. NÄ›které tanky Stuart již nebyly schopné dalÅ¡Ãch bojů, proto byly použÃvány jako tažná vozidla nebo byly odstranÄ›ny jejich věže a nahrazeny protitankovým kanónem PaK 40 L/48 ráže 75 mm nebo ÄtyÅ™Äetem protiletadlových kanónů ráže 20mm ( 20 mm Flakviering 38) nebo 82 milimetrovým minometem. Takto bylo upraveno sedm vozidel.
1.tanková brigáda se stala souÄástà 4.armády JA a od 20.3.1945 bojovala v oblasti Liky. BÄ›hem bojů poblÞ Tounje dne 13.4.1945 provedli nÄ›mci protiútok se ÄtyÅ™mi "Pantery" (ve skuteÄnosti T-34). Jednomu AEC pod velenÃm Augusta BeguÅ¡a se podaÅ™ilo zniÄit jeden "panter" zasaženÃm jeho hlavnÄ› a poté dvÄ›ma dalÅ¡Ãmi zásahy do věže. ZniÄenému "panteru" velel kapitán Albert Pihler.
Po bojÃch u Liky pronikla brigáda pÅ™es obtÞný terén Gorskeho Kotaru smÄ›rem na Illirskou Bystricu (Rijecká operace) a 29.4.1945 postoupila ve smÄ›ru Ilirska Bistrica-DivaÄa-Villa Opicina. PodaÅ™ilo se jà za 15 hodin urazit 110 km obtÞným terénem a dorazit na pÅ™edmÄ›stà Terstu.
Ztráty brigády na Jugoslávském územà Äinily 93 zabitých a 195 ranÄ›ných. Ztratila také 33 tanků a 5 obrnÄ›ných vozů, dalÅ¡Ãch 31 tanků a dvÄ› obrnÄ›né vozidla byly poÅ¡kozeny. BrigádnÃm dÃlnám se podaÅ™ilo úspěšnÄ› provést generálnà opravy u 43 tanků a 5 obrnÄ›ných vozů.
Sestava 16.7., 1944
2003 mužů, 56 tanků a 24 obrněných vozidel
1. tankový prapor 1. tanková rota 1. tanková Äeta 2. tanková Äeta 3. tanková Äeta 2. tanková rota - viz. výše 2. tankový prapor - viz. výše 3. tankový prapor - viz. výše Prapor obrnÄ›ných vozidel 1. rota obrnÄ›ných vozidel 2. rota obrnÄ›ných vozidel Ženijnà prapor
Sestava březen 1945
1600 mužů, 75 tanků a 23 obrněných vozidel
1. tankový prapor 1. tanková rota 1. tanková Äeta (3 tanky Stuart) 2. tanková Äeta (3 tanky Stuart) 3. tanková Äeta (3 tanky Stuart) 2. tanková rota - viz. výše Rota obrnÄ›ných vozidel 2. tankový prapor - viz. výše 3. tankový prapor - viz. výše 4. tankový prapor - viz. výše Ženijnà prapor Protitanková baterie
Národnostnà složenà brigády
Srbové Chorvati Slovinci ÄŒernohorci neudali Italové Židi ÄŒeÅ¡i NÄ›mci Rusi důstojnÃci 9 25 13 15 1 - 1 - - 1 mužstvo 108 293 265 62 9 11 3 4 12 5
Sociálnà složenà brigády
dÄ›lnÃci rolnÃci intelektuálové drobnà živnostnÃci úřednÃci vojáci celkem důstojnÃci 28 13 10 4 3 7 63 mužstvo 365 278 20 61 55 2 772 This page is also available in the following languages:
• English •
