Brigáda Jana Žižky z Trocnova
2. tanková brigáda
Tankové brigády jugoslávských partyzánů
15. (Slovinská) divize
Benátská divize

1. tanková brigáda

Prva tenkovska brigada

1.tankový prapor byl zformován v italském Carovignu, kam byly dopraveny budoucí jugoslávské tankové posádky, a oficiálně nesl označení motorizovaný prapor. Spojenci však vyžadovali, aby se Jugoslávci přesunuli do Egypta, jež skýtal lepší podmínky k výcviku. Do konce března 1944 se jednotka shromáždila na výcvikové základně britské VII.armády v Egyptě a prodělala zde výcvik trvající až do 28.4.1944. Během výcviku se prapor rozdělil do šesti rot. Instruktory byli britští důstojníci a překladateli Kanaďané jugoslávského původu. Výcvik další skupiny probíhal od konce dubna do 17.5.1944. Celý prapor se objevil na partyzánské základně v Gravina di Puglia (Itálie) dne 12.6.1944. Tady se připojila ke dvěma v Egyptě vycvičeným skupinám ještě třetí, která musela být vycvičena na místě v improvizovaných podmínkách.

Spojenci začali dle dohody s Titovým štábem z července ´44 vybavovat jednotku tanky, obrněnými vozidly, průzkumnými vozidly, nákladními vozy, municí, palivem a dalším vybavením. Bylo rozhodnuto, že 16.7.1944 bude v Gravině di Puglia zřízena 1.tanková brigáda. Brigáda měla ve stavu 2003 mužů (absolventy tankového učiliště a internované osoby, především Chorvaty a Slovince osvobozené z italských táborů během spojeneckého postupu), 56 tanků a 24 obrněných vozidel. Byla organizována do tří tankových praporů, každý po dvou tankových rotách. Každá tank. rota měla tři čety po třech tancích. Dále byla v sestavě protiletadlová baterie a rota týlového zabezpečení. Brigáda také měla jeden prapor obrněných vozidel (obrněný prapor). Členové brigády určení k přeškolení na sovětskou techniku opustili brigádu na stálo a odjeli do SSSR. Dohromady se jednalo zhruba o 600 mužů.

Začátkem září 1944 přepravily britské lodě první část brigády na ostrov Vis, kde měla chránit ostrov a Titův štáb proti případné invazi. V počátcích své existence byla podřízena přímo Titovu štábu. Celá brigáda byla poté přesunuta na Brač a později byla rozdělena severní a jižní skupinu a ty byly přiděleny 26.úderné divizi operující na širokém Dalmatském pobřeží.

Severní část se skládala z 2. a půlky 3. tankového praporu spolu s rotou obrněných vozidel. Jižní pak z 1. a druhé půlky 3.tankového praporu a roty obrněných vozidel. Štáb jižní skupiny přiděloval během operací obrněná vozidla jednotlivým tankovým rotám.

Severní skupina přistála na pevnině v blízkosti Omiše v noci z 23. na 24.11. a zapojila se do bojů o Split, Šibeník, Drníš a také se účastnila velké bitvy o Knin koncem listopadu. Nepřítel zde shromáždil 15 500 vojáků a 20 tanků. Jugoslávci nasadili do bitvy 25 tanků a 11 obrněných vozů, z nichž byly kvůli špatné kooperaci tanků a pěchoty čtyři tanky a jeden obrněný vůz zničeny. Jižní skupina se objevila v listopadu ´44 v Dubrovníku a zúčastnila se rozsáhlé operace JA proti Mostaru. Cílem těchto operací bylo přerušení ústupových cest z Černé hory. Titův štáb přesunul severní skupinu do oblasti bojů, aby obklíčila nepřítele ze západu a severu, zatímco jižní skupina obkličovala z východu. Zúčastnilo se celkem 60 tanků a 25 obrněných vozidel. Krvavé boje v okolí Mostaru (Mostarská operace) v únoru 1945 si vyžádala ztráty na obrněné technice.

Po Mostarské operaci byla 1.tanková brigáda zreorganizována a čekala na dodávku nových tanků. Bylo také rozhodnuto o vytvoření 4.tankového praporu z částí 3.tank. praporu. Obrněný prapor nebyl znova postaven a zbylá obrněná vozidla byla přidělena jako doprovod k jednotlivým tankovým rotám a praporům. 1.tanková brigáda měla v březnu 1945 1600 mužů, 75 tanků a 23 obrněných vozidel. Některé tanky Stuart již nebyly schopné dalších bojů, proto byly používány jako tažná vozidla nebo byly odstraněny jejich věže a nahrazeny protitankovým kanónem PaK 40 L/48 ráže 75 mm nebo čtyřčetem protiletadlových kanónů ráže 20mm ( 20 mm Flakviering 38) nebo 82 milimetrovým minometem. Takto bylo upraveno sedm vozidel.

1.tanková brigáda se stala součástí 4.armády JA a od 20.3.1945 bojovala v oblasti Liky. Během bojů poblíž Tounje dne 13.4.1945 provedli němci protiútok se čtyřmi "Pantery" (ve skutečnosti T-34). Jednomu AEC pod velením Augusta Beguša se podařilo zničit jeden "panter" zasažením jeho hlavně a poté dvěma dalšími zásahy do věže. Zničenému "panteru" velel kapitán Albert Pihler.

Po bojích u Liky pronikla brigáda přes obtížný terén Gorskeho Kotaru směrem na Illirskou Bystricu (Rijecká operace) a 29.4.1945 postoupila ve směru Ilirska Bistrica-Divača-Villa Opicina. Podařilo se jí za 15 hodin urazit 110 km obtížným terénem a dorazit na předměstí Terstu.

Ztráty brigády na Jugoslávském území činily 93 zabitých a 195 raněných. Ztratila také 33 tanků a 5 obrněných vozů, dalších 31 tanků a dvě obrněné vozidla byly poškozeny. Brigádním dílnám se podařilo úspěšně provést generální opravy u 43 tanků a 5 obrněných vozů.

Sestava 16.7., 1944

2003 mužů, 56 tanků a 24 obrněných vozidel

1. tankový prapor 1. tanková rota 1. tanková četa
2. tanková četa
3. tanková četa
2. tanková rota - viz. výše
2. tankový prapor - viz. výše
3. tankový prapor - viz. výše
Prapor obrněných vozidel 1. rota obrněných vozidel
2. rota obrněných vozidel
Ženijní prapor

Sestava březen 1945

1600 mužů, 75 tanků a 23 obrněných vozidel

1. tankový prapor 1. tanková rota 1. tanková četa (3 tanky Stuart)
2. tanková četa (3 tanky Stuart)
3. tanková četa (3 tanky Stuart)
2. tanková rota - viz. výše
Rota obrněných vozidel
2. tankový prapor - viz. výše
3. tankový prapor - viz. výše
4. tankový prapor - viz. výše
Ženijní prapor
Protitanková baterie

Národnostní složení brigády

Srbové Chorvati Slovinci Černohorci neudali Italové Židi Češi Němci Rusi
důstojníci 9 25 13 15 1 - 1 - - 1
mužstvo 108 293 265 62 9 11 3 4 12 5

Sociální složení brigády

dělníci rolníci intelektuálové drobní živnostníci úředníci vojáci celkem
důstojníci 28 13 10 4 3 7 63
mužstvo 365 278 20 61 55 2 772

This page is also available in the following languages:
English