Brigáda Jana Žižky z Trocnova
2. tanková brigáda
Tankové brigády jugoslávských partyzánů
15. (Slovinská) divize
Benátská divize

Terstská operace

(Tršćanska operacija)

Začala 29.4. postupem hlavních sil 4.jugoslávské armády na Terst. Dvě operační skupiny 4.armády postupovaly ve směrech Ilirska Bistrica-Divača-Terst a Lovran-přes Istrii-Terst, zatímco 9. jugoslávský sbor se vydal přes Kras na Terst, Monfalcone (Tržić) a Goricu. Již 30.dubna obklíčila 4.armáda Terst ze všech stran a dalšího dne bylo město koncentrovanými útoky s pomocí partyzánu osvobozeno.

Jednotkám 20.divize se během pouličních bojů podařilo obsadit univerzitu, vojenskou nemocnici a nakonec po prudkém útoku i železniční nádraží. 11.brigáda 26.divize dosáhla pobřeží u doků San Marco, zatímco 3.brigáda 43.divize vyčistila poloostrov Milje a obsadila Žavlju.

Opevnění u Opičine bylo obsazeno 3.května a v těchto dnech bylo také obsazeno celé Slovinské pobřeží, Berneška Slovenia a Istra. Německý 97.sbor kapituloval 7.května a Terstská operace byla ukončena postupem motorizovaného oddílu 4.armády na Korušku a 29.divize 7.jugoslávského sboru na Lublaň. Do zajetí padlo na 5200 německých vojáků a mnoho dalších padlo nebo bylo zraněno.

Jednotky osy v terstském sektoru se skládaly ze zbytků mnoha různých formací a místních obranných sil sektoru Terstské pobřežní obrany (Kustenverteidigungs abschnitt Triest), která sahala od poloostrova Milje (Muđa, Mugga) po řeku Soču a měla 3 pobřežní dělostřelecké a dva protiletadlové prapory, jeden smíšený prapor a několik námořních a pozemních instalací.

Vedle 188. a 237.divize německého 97.sboru na Istrii se zde nacházelo i několik praporů italské fašistické milice a u Gorice byl 10.policejní pluk SS. Srbský dobrovolnický sbor a četnická Dinarská divize byly využívány k obraně železnice. Na Istrii se zapojili do bojů v okolí Iliriské Bystrice a následně byli staženi k řece Soči.

This page is also available in the following languages:
English